Tomáši, co v zápase s Karlovými Vary rozhodlo?
Daly tři góly, byly efektivnější. Herně to bylo vyrovnané utkání, ale oni prostě byli silnější v předbrankovém prostoru. Jak u nich, tak u nás.
Ve třetí třetině takříkajíc přibylo emocí. Byla to z vaší strany nějaká taktika?
To bych neřekl. Spíš jsme museli něco udělat. Něco zkoušet. Cokoliv. Nemohlo to prostě jen tak plynout.
Vary vám dost možná největší šanci dopřály v samotném závěru, kdy netrefily prázdnou bránu a vy jste následně snížili.
Tam už jsem si myslel, že je konec. Dva hráči jeli do bloku a jeden z nich střílel do prázdné, ale naštěstí to nedal. A my to tam pak ještě nějak dorvali. Ale tohle ten zápas určitě nerozhodlo, prostě jsme ten tlak do brány měli mít daleko větší po celou dobu.
Řekl byste, že jste se dostali do určitého útlumu?
Asi to tak bude. Výsledkově ani herně to určitě není optimální. I když proti Varům to nebylo herně tak špatné jako třeba ve čtvrtek s Olomoucí první třetinu. Nebo jiné zápasy, třeba v Hradci nebo v Liberci, kdy jsme nehráli tak dobře. Ve Varech to byl vyrovnaný zápas, ale jak už jsem říkal, prohráli jsme si to kolem brány.
Honza Růžička letos nevychytal ještě ani jednu výhru, přitom se dá těžko hovořit o tom, že by to byla jeho vina. Říkáte si v kabině, že už by mu to vítězství prostě chtělo zajistit?
Růža chytá skvěle. Třeba ten zápas v Hradci, to byl jeden z nejlepších brankářských výkonů, jaký jsem kdy viděl. Za mě potvrzuje, že máme jednu z nejlepších brankářských dvojic v extralize, takže nás určitě mrzí, že mu týmové body zatím protékají mezi prsty.
Do Karlových Varů navzdory předvánočnímu času a poměrně velké vzdálenosti dorazilo velké množství boleslavských fanoušků. Potěšilo to?
Rozhodně, bylo to skvělé. Moc děkujeme, vážíme si toho.