Pravděpodobně vůbec největší úspěch v dějinách Bruslařského klubu se pochopitelně nezrodil hned a jen nějakým lusknutím prstů. Předcházela mu tvrdá a neutuchající práce, všechno stálo mnoho sil a nervů. Není možné něco tak důležitého a velkolepého přejít jen tak, a proto jsme se rozhodli projít se uplynulou sezonou znovu. Krok po kroku zopakovat všechno podstatné a dost možná i rozhodující.
Začneme znovu a lépe
Po nepříliš povedení sezoně 2006/2007, která byla hráči i vedením vyhlášena jako za špatně pojatou, se tentokrát mělo začínat se zcela novou koncepcí. Cílem bylo vytvořit pevné jádro mužstva, které si na sebe zvykne, sehraje se a vytvoří tak perfektně šlapající tým. Jan Plachý postavil formaci kádru na zcela první místo s dodatkem, že s boji o extraligu počítá v příštích dvou letech.
Příprava
Slova to byla myšlena naprosto vážně a ještě před začátkem léta stoprocentně potvrzována skutky, ke kterým snad všichni mladoboleslavští fanoušci vzhlíželi s obrovskými nadějemi. V dubnu byl oficiálně představen nový trenér Jan Votruba a o pár dní později jeho asistent Leo Gudas, k týmu byly povolávány posily, které měly začít utvářet právě onen důležitý střed. Jen tak na okraj můžeme zmínit důležitá jména jako je Milan Mikulík, Lukáš Handlovský, Jonáš Fiedler, Martin Růžička nebo třeba Jakub Rumpel či Tomáš Rod.
Jak prohlásil trenér Votruba, příprava na suchu je jen o vůli a tu boleslavští hráči předvedli takřka nezdolnou. Nemusíme zdůrazňovat, jak moc z ní dokázali těžit po celou sezonu. Přípravných zápasů odehráli Boleslavští 12, přičemž závěrečná zpráva z těchto utkání by zněla zajímavě - čtyři prohry, čtyři výhry a čtyři remízy. Třikrát měli Středočeši možnost porovnat své síly s extraligovými celky, remízovali s Libercem a Kladnem, porazila je pouze Sparta.
Start základní části na ledě v Benátkách nad Jizerou
Objevilo se mnoho spekulací, že odehrát velkou část základní části první hokejové ligy na cizím zimním stadionu ale zároveň vlastně v domácím prostředí, nebude pro mladoboleslavské hokejisty to pravé. Opak byl ovšem pravdou! Mladá Boleslav na úvod suvérenně převálcovala Beroun, poté sice lehce klopýtla v prodloužení s Chomutovem, následně to ale už jen frčelo.
Konečná skóre s nulou na straně soupeře se tak stala ne právě neobvyklou věcí, tým navíc doplnila další důležitá postava, David Mazanec z Plzně. Přibrzdit Boleslavské v jejich jízdě zvládlo až na konci listopadu Vrchlabí, které tak Středočechům narušilo sérii devatenácti vítězných zápasů.
Neporazitelnost Zlatopramen Arény nakonec vydržela celou sezonu
7. listopadu hlásila Zlatopramen Aréna konečně bojovou pohotovost a hráči v zelenobílých dresech v ní plynule navázali na své úspěchy z Benátek nad Jizerou, na úvod ji pokřtili výhrou 5:2 nad Ostravou.
Do vánočních svátků potom Boleslavští prohráli pouze třikrát, a to pokaždé na ledě soupeře. Jednou tomu tak bylo v Brně, jehož Rondo se Středočechům, jak všichni dobře víme, v letošní sezoně jako jediné nepodařilo pokořit. Následovaly dvě smolné prohry v Olomouci a Hradci Králové - v obou případech až na samostatné nájezdy.
Výměna trenéra - ani jedna prohra
O rozhodnutí Jana Votruby, které učinil o vánočních svátcích, toho bylo již řečeno mnoho a nemá tedy příliš velký smysl všechno probírat znovu. Nyní již bývalý boleslavský trenér se rozhodl pro odvěkého rivala Středočechů a odešel do v té době extraligového Ústí nad Labem. V Mladé Boleslavi jej nahradil Petr Kaňkovský z Jihlavy a tým také ještě doplnila důležitá dvojice Pavel Šebesta a Daniel Boháč.
Volba to byla více než dobrá! Boleslavští pod vedením nového kouče neztratili již ani jeden zápas základní části a v jejím finiši si už s přehledem hlídali prvenství ve skupině Západ. Chomutov, který se na první pozici držel po většinu sezony, vládnoucí žezlo s definitivní platností odevzdal ve 41. kole, kdy na vlastním ledě prohrál díky Sýkorově gólu v poslední minutě utkání.
Zranění
Není to příjemné, ale k hokeji patří zdravotní problémy možná víc než k jakémukoli jinému sportu. Díky zraněním tak měli posunutý start sezony například Richard Král nebo Tomáš Sýkora. Do týmu se pak už nepodařilo probojovat například Patriku Rozsívalovi nebo Patriku Beckovi. Nejvíce se marodka rozrostla kolem Vánoc a také po nich, kdy na nějakou dobu vypadl Martin Růžička kvůli zlomenému prstu, problémy měli i David Mazanec nebo Václav Drábek. Jozefa Wagenhoffera a jihlavskou posilu Ladislava Rytnauera potom zdraví vyřadilo ze hry úplně.
Základní část ve statistikách
Ve statistikách týmu obsadil první místo Richard Král (19+23), hned za ním skončil se ztrátou jediného bodu největší gólový kanonýr Boleslavských Tomáš Nouza (24+17).
Nejproduktivnějším obráncem se stal Josef Jindra (6+21). Na trestné lavici potom strávil nejvíce času Václav Drábek (71 minut).
Brankářskou jedničkou základní části byl Filip Šindelář. Odchytal 32 zápasů, přepočteno na minuty 1883, s procentuální úspěšností 94,18 a 1,66 průměrnými brankami za utkání. V jedenácti případech kryl Šindelářovi záda Martin Růžička.
Pokud nahlédneme do celoprvoligových statistik, nalezneme na páté pozici Pavla Šebestu, na osmé až jedenácté potom Richarda Krále, Tomáše Nouzu, Daniela Boháče a Ladislava Rytnauera. Filip Šindelář skončil mezi gólmany na druhé pozici.