Lukáši, prohra 0:1 na Spartě. Jak hodnotíte poslední zápas roku 2018?
Je to škoda. Dlouho to bylo 0:0, měli jsme tam nějaké šance a pak z chyby po buly jsme dostali gól, bohužel…
Byl to třetí zápas v pěti dnech. Nechyběly už pak ke konci utkání síly? Obzvláště po tom náročném zápase v Brně…
Myslím si, že ne. Jsme dost natrénovaní na to, abychom ten zápas zvládli, aby nám ty nohy šly, takže si myslím, že tím to určitě nebylo.
Myslíte, že na vás byla Sparta dobře připravená?
Podle toho, co jsme měli možnost vidět ráno na rozboru videa, tak hráli pořád stejně a hráli systémem 1-1-3, což hráli i minulý zápas, takže si myslím, že nějak zvlášť se na nás nepřipravovali. My jsme na začátku bohužel ztráceli hodně puků. Kdybychom to přes tu modrou dávali více dovnitř, dokázali bychom udělat větší tlak, ale bohužel jsme to tam ztráceli. Pak jsme si to řekli a trochu se to zlepšilo.
Proti Spartě vám nepomohla ani přesilovka, která rozhodla zápas s Kometou…
Říká se, že pokud neproměníte přesilovku 5 na 3, tak nemůžete vyhrát zápas, což je takové trochu klišé, ale něco na tom bude. Vždycky to tak funguje, že pokud nedáte 5 na 3, tak se nevyhraje. Nám se ta přesilovka nepovedla, během těch asi 40ti vteřin jsme tam nezavezli puk a nevytvořili jsme si tam ani žádnou šanci. Je to škoda, budeme na tom muset více zapracovat.
Je konec roku 2018, což někdy bývá čas na bilancování. Jak hodnotíte dosavadní průběh sezóny?
Jestli se nebudete zlobit, tak to zatím hodnotit nebudu. To udělám až na konci sezóny. Teď je zatím na nějaké hodnocení ještě brzy. Zkuste se mě zeptat na konci sezóny. (úsměv)
Zeptám se tedy jinak – co příchod nových trenérů? Byl to pro tým nový impuls a co všechno se změnilo?
Změnilo se určitě tempo a nasazení v trénincích, změnil se systém. Trenéři nám ukazují, kde máme stát, co máme dělat, což si myslím, že je velký pokrok v tom, že jsme na soupeře dobře připravení. Máme tvrdý těžký tréninky, které jsou hodně založené na bruslení a postupem času je snad i vidět, že jsme začali více bruslit. Ale to pořád nemění nic na tom, že je pořád na čem pracovat. Myslím, že pan Hořava říkal, že to třeba trvá i 2 roky, ale určitě si myslím, že se tohle zvedlo – to tempo a nasazení je v těch trénincích opravdu vyšší.
Vás teď čeká pětidenní pauza. Je Silvestr, máte vůbec na Nový rok volno? Pokud ano, jak jej prožijete?
Ano, volno máme – v pondělí a v úterý nakonec taky. Vysloužili jsme si to ve Varech, kdy nám pan Hořava slíbil za výhru den navíc, jinak bychom asi šli na led už 1. ledna. A strávím ho s rodinou a s přáteli, pojedeme na nějakou chalupu, ale nic velkého. Máme děti, takže hlavně kvůli dětem, aby byly spolu. My si spíš pokecáme, protože se přes rok moc nevídáme. Během toho hokejového roku jsme pořád na cestách, pořád pryč, takže se těším na to, že budu s rodinou.
Už další sobotu vás ale čeká Liberec a den poté hned Pardubice. Jak těžký to bude víkend?
Po tom volnu nás čekají tři dny tréninku, takže se na to určitě připravíme. Ty dva zápasy za sebou, to je takový play-offový režim. Doufám, že se na to takhle nějak připravíme a že si to zkusíme. Jak už jsem říkal, myslím si, že jsme fyzicky dobře připravení, abychom to zvládli.
Nemůžu se nezeptat na zápas s Libercem a „prokletí“ Home Credit Arény. Není už konečně příležitost ho změnit?
Tak určitě je načase (zarazí se a následuje smích). Vím, že to „určitě“ říká každý, ale samozřejmě, že se na toho soupeře připravíme, jako na jakéhokoli jiného. Trenéři si udělají video a systémové věci, které v těch třech dnech budeme trénovat a můžeme doufat. No doufat. Musíme makat. Když budeme makat, tak věřím tomu, že se to obrátí, protože to je vždycky tak – když se tomu jde naproti, tak to většinou přijde.
Do Prahy vás přijela podpořit i četná divácká podpora z Boleslavi, to samé se dá tušit i v Liberci, kam už fanoušci chystají dva autobusy. Těšíte se na to?
Ve finále, já se těším na každý zápas, který hraji. Co si budeme říkat, nejsem už nejmladší. Ale těším se moc. Hokej mě baví a těším se na každý zápas. Na Spartě jsem měl rodinu, bylo nás tu hodně. My jsme takoví Hujerovi. Bylo nás tu asi dvacet, a ještě přijeli i kamarádi z Liberce. A samozřejmě naše fanoušky, ty nešlo nepřehlédnout. Sektor byl celý naplněný. Ta podpora je na tom ledě slyšet, i když v O2 Aréně bylo přes deset tisíc fanoušků, člověk tu podporu za bránou vidí. A vždycky, když jedete do toho rohu, a oni mlátí do těch plexiskel, tak to ještě přidá na té motivaci a tom úsilí. Takže jim moc děkuji, že přijeli a doufám, že minimálně ve stejném počtu přijedou i v sobotu do Liberce a že budou stejně dobře fandit. Ty, kteří jezdí, tak podporují celý rok, i za těch deset let, co jsem tady, tak jsou to pořád ti stejní fanoušci. Děkuji jim za podporu, protože ne vždycky to bylo úplně dobré, byly sezóny, kdy se tolik nedařilo, spadlo se... Vím, že se k tomu vracím, ale ti lidi chodili i na první ligu, neopustili nás. Nebo naopak chodili ještě víc než na tu extraligu, takže jim patří obrovský dík a je vidět, že jsou s námi v dobrém i ve zlém.
Děkujeme za rozhovor.
