Lukáši, zprvu to tak možná nevypadalo, ještě na začátku třetí třetiny jste prohrávali 0:2, ale nakonec jsou z toho tři body. Jak celý zápas hodnotíte?
Hned při prvním střídání jsme dostali gól, což nás srazilo dolů. Pak jsme se pomalu zvedali. Naše hra nebyla špatná, ale nebylo to to, co jsme chtěli. Ve třetí třetině jsme cítili, že se Pardubice trochu obávají výsledku. Pak nám tam spadly dvě náhodné střely a nakonec jsme rozhodli 6 vteřin před koncem.
Trochu tam hrozilo, že by to byl další zápas, kterým by se prodloužila vaše gólová absence… Proto otázka trochu na tělo – nebyl tam ve vás takový trochu strašák?
Nemyslel jsem na to. Ale nějaká křeč tam určitě byla. To, že nám to tam teď nepadá… Ale já pořád říkám, že když budeme dělat to, co máme, tak pevně věřím tomu, že to tam začne padat.
Vy sám jste měl v úvodní třetině tři tutovky. Necítil jste tam pak nějakou lítost, že jste nějakou z těch šancí neproměnil a nehráli jste více v klidu?
Hned první střídání mi to tam projelo pod nohama. Pak jsem měl prázdnou bránu, zkoušel jsem si to přikopnout, ale trochu jsem zakopl a vůbec jsem se k tomu puku nedostal. Šlo mi to na špatnou nohu. Kdybych ho dal, tak bychom se možná uklidnili.
V posledních minutách jste se snažili útočit a rozhodnout. Nicméně ještě 20 vteřin před koncem se vhazovalo na druhé straně, před vaší bránou… co se stalo?
Musím se přiznat, že jsem to střídání před tímto vhazováním trochu zaspal. Neslyšel jsem, že tam mám jít. Myslel jsem, že na led půjde někdo jiný. První buly jsem vyhrál, ale nakonec to odpískali, že se buly opakovalo. To druhé jsem možná „naštěstí“ prohrál a oni to nastřelili za bránu. Odrazilo se to k Orsymu (Jakub Orsava, pozn. red.) a on to vyndal lobem ven a proskočilo to někomu mezi nohami a já už jsem jel sám na bránu, respektive jeden na jednoho.
Ta střela ale nemířila přesně tam, kam jste původně chtěl, byla zblokovaná…
Ano, ta střela byla trochu tečovaná. Já jsem vystřelil trochu později a možná kdyby to nebylo takhle tečované, tak by se to ke mně takhle neodrazilo.
Byl důležitý i výkon gólmana Lukáše, že se po dvou třetinách prohrávalo „pouze“ 0:2?
Ano, on je výborný gólman. My jsme si řekli, že nehrajeme vůbec špatně. Říkali jsme si, ať chodíme do toho předbrankového prostoru, že nám tam už musí něco spadnout. Posledně ty zápasy jsme měli dost střel, ale nestáli jsme před tou bránou, a ono se to potom otočilo.
Na druhé straně byl ale Maxwell, který Pardubicím držel velkou naději na bodový zisk po dvě třetiny. Pak vám ale paradoxně dost pomohl, když pustil to, co pustil…
Na začátku bylo vidět, jak si sjížděl pro ty puky, když jsme si je nahodili, ale jakmile dostal druhý gól, tak už tam nejezdil a trochu znervózněl. Na každého to asi takhle přijde.
V zápase za vás nově naskočil dvaadvacetiletý Jiří Fronk. Jak se nová posila ve vašich řadách v zápase osvědčila?
Je to ještě mladý kluk, který to má všechno před sebou. Je ale vidět, že je šikovný, výborně pracuje s holí.
V neděli vás čeká doma Sparta, což je docela těžký oříšek. Co čekat od toho zápasu?
Sparta je kvalitní manšaft. Je dobře, že teď budeme hrát proti nim, hodně to ukáže. Hlavně je dobře, že hrajeme doma, máme jim co vracet. To, co nám udělali tam, to bylo potupné. Věřím, že se na to dobře připravíme. I když je teď rychlý sled zápasů za sebou, mohlo by to možná více vyhovovat nám.
Děkujeme za rozhovor.
