Marku, pro vás se jedná už o druhý návrat do Mladé Boleslavi. Jaké z toho zatím máte pocity?
Jsem hrozně rád, že jsme se domluvili. S vedením jsme to řešili už během minulé sezony, jednal se mnou Radim Vrbata. Byl ve hře návrat už někdy okolo Vánoc, ale nakonec se Liberec s Boleslaví dohodli na Justinu Petersovi. Zatím si to moc užívám, jsem tady doma. Dá se říct, že jsem tento krok už delší dobu plánoval. Je skvělé, že zároveň budu moct trénovat s dětmi a že se se mnou v klubu do této role počítá i do budoucna.
Do Mladé Boleslavi se vracíte po devítileté pauze. Sledoval jste Bruslaře pravidelně?
Určitě, celou dobu. Sezonu po mém odchodu se bohužel sestoupilo, což byla obrovská škoda. Později jsem měl možnost si proti Boleslavi zachytat v dresu Benátek nad Jizerou a některých dalších týmů. Pravidelně jsme se potkávali, takže jsem měl dobrý přehled.
Jak se prostředí boleslavského klubu za tu dobu změnilo?
Přijde mi, že se klub ohromně posunul. Je to vidět už po příchodu na zimní stadion, kultura se tady hodně změnila. Zatím mám ze zdejšího prostředí fantastické dojmy.
V uplynulých letech jste si vyzkoušel angažmá ve Finsku, ale třeba také na Spartě nebo v Liberci. Které z nich vám nejvíc dalo?
Záleží, z jakého úhlu se na to podívám. Třeba na angažmá ve Finsku vzpomínám v dobrém. Pro mě se jednalo o skvělou zkušenost, ale trochu to komplikovalo rodinné hledisko, protože se mi tam narodil první syn. Šanci na setrvání ve Finsku jsem měl, ale nevyužil jsem ji, což jsem si později trochu vyčítal. Místo toho jsem odešel do Sparty, kde si to celkově moc nesedlo, což se prostě občas stane. Na druhou stranu mě ale toto angažmá posunulo z lidského hlediska. Člověk si pak uvědomí, že musí k určitým věcem změnit přístup, zkusit něco jiným způsobem. Mezi Boleslaví a Libercem panuje v posledních sezonách poměrně velká rivalita, ale upřímně si myslím, že mezi hráči se to neřeší tolik jako mezi fanoušky. Ale samozřejmě, že to člověk nějakým způsobem vnímá.
Jak vzpomínáte na působení ve Znojmě, kde jste si vyzkoušel mezinárodní EBEL?
Tamní soutěž byla skvělá, opravdu mě to bavilo. Moc se nebrání, gólmani jsou během zápasů plně vytížení a létá na ně hodně střel, což pro mě bylo ideální.
Pojďme k vaší pozici v týmu Bruslařů. Poměrně otevřeně se mluví o tom, že přicházíte plnit roli brankářské trojky...
Ano, je to tak. Svou roli znám a jsem s ní naprosto smířený. Budu se snažit odmakat přípravu a naučit se třeba zase něco nového od kondičního trenéra Ondry Ježka. Co bude dál, se uvidí. Třeba se povede domluvit na spolupráci s nějakým týmem ze Chance ligy. Stát se může všechno. Každopádně budu připraven za Gašpera Krošelje s Honzou Růžičkou kdykoliv zaskočit.
Měl byste se zapojit také do trénování u mládeže. Už máte nějaké konkrétní plány?
Momentálně se především věnuji letní přípravě. Dostáváme zabrat, popravdě toho mám docela dost. (směje se) Ale určitě to řešíme, dáváme dohromady nějaké termíny. Víc bych se měl u dětí zapojit až po přechodu na led.
Chtěl byste se trenéřině případně věnovat v budoucnu?
Určitě, už mám B-licenci, kterou bych si chtěl ještě rozšířit o brankářskou specializaci. Přemýšlím, že bych si udělal i A-licenci, ale na to musí mít člověk přeci jen více času a s aktivním hraním hokeje se to moc skloubit nedá.
Takže se dá říct, že vaše aktivní hráčská kariéra se chýlí ke konci?
Asi ano. Pokud o mě bude zájem, strašně rád budu chytat, protože mě to pořád baví. Situace je taková, jaká je, rozhodně nechci nic lámat přes koleno. Pokud by se mi povedlo se od hráčské kariéry postupně přesunout k té trenérské, bylo by to ideální.
Jak zatím probíhá suchá část přípravy?
Trochu nám to komplikuje současná situace. Musím říct, že některá opatření mi přijdou až přehnaná, ale nezbývá nám nic jiného než je dodržovat. Každý den si měříme teplotu, všichni jsme zdraví. Už fungujeme v celkem normálním režimu, akorát je nepříjemné, že nemůžeme po trénincích využít prostory šaten nebo se osprchovat.
Zatím jste jediným brankářem, který se do přípravy zapojil. Máte od trenérů nějaký speciální režim?
Ne, normálně trénuji s ostatními hráči. Samozřejmě, běhání je pro mě trochu náročnější a rozdíl mezi mnou a ostatními je celkem znatelný. (směje se) Z minulých let jsem nebyl v rámci přípravy zvyklý běhat, ale zároveň musím přiznat, že jsem to nikdy nevyhledával.
Děkujeme za rozhovor.