Žigo, v O2 aréně jste absolvoval druhý zápas v dresu Boleslavi, takže o nějakém nepříznivém vlivu zdejšího prostředí na tým s vámi mluvit nebudu. Ale otázce, co bylo tentokrát špatně, se samozřejmě nevyhneme…
Utekl nám začátek. Bohužel jsme dostali rychlý gól, a ačkoliv v minulých zápasech se nám dařilo na to reagovat, tentokrát to prostě nepřišlo. Byli jsme střelecky aktivní, myslím, že jsme v útoku měli sílu i důraz, pořád to ale nebylo dost. Sparta byla produktivní, udělala méně chyb, snad měla v některých momentech i větší štěstí. To všechno rozhodlo zápas.
Byl to pro vás třetí zápas ve čtyřech dnech, v těch předchozích dvou s Plzní a Litvínovem jste si navíc pořádně mákli. Mohl být i v tomhle směru nějaký faktor?
Myslím, že ano, něco na tom samozřejmě bude. S Plzní to byl boj do posledních okamžiků, v Litvínově ještě větší, vyrovnávali jsme v poslední minutě, pak šli až do nájezdů… Nechci se na to vymlouvat, ale asi jsme to trochu pociťovali – fyzicky i psychicky. Na druhou stranu v play-off to bude podobné. Musíme být napříště líp připravení, hrát svou hru a nedělat zbytečné chyby.
Dá se mezi „zbytečné chyby“ zařadit i tentokrát tristní využití přesilových her? Vy jste sice dvě využili, ale vzhledem k devíti sparťanským faulům se to zdá pořád málo…
Hlavně jsme je měli využít dřív. Kdybychom to dokázali v první polovině zápasu, mohlo to být jiné. Taky jsme měli využít tu dlouhou dvojnásobnou přesilovku, to je samozřejmě trestuhodné. Prostě se nám to tentokrát nepodařilo, nevím, co víc k tomu říct… Myslím, že jsme měli den blbec.
Aktuálně už můžeme mluvit o finiši sezony. Jaký z něj máte pocit?
Dobrý. Zvlášť v poslední době jsme odehráli několik dobrých zápasů proti skutečně kvalitním soupeřům. Musíme v tom pokračovat. Hrát svou hru, tvrdý hokej, hodně bruslit. Čím lépe budeme hrát, čím výš budeme v tabulce, tím víc si budeme věřit do play-off. Hrozně se na to těším. Play-off je to nejvíc, zbožňuju tuhle část. Všichni najdou nové síly, nové motivace. Může se stát cokoliv.
Sparta je jedním z možných soupeřů Boleslavi pro play-off. Neříkáte si pod vlivem současných dojmů, že Spartu raději ne?
Ne, to si určitě neříkám. Pro mě za mě můžeme jít klidně i na Spartu. Nejsme horší než oni. Nikoho se nebojíme.
Vy jste o reprezentační přestávce stihl tři zápasy za slovinský národní tým. Když vezmeme v potaz i vaši cestu z Boleslavi do Jesenice a zase zpátky – nechybí vám trocha odpočinku?
Tak byla to trochu jízda. (úsměv) Ze Slovinska jsem se vrátil v pondělí, v úterý jsme jeli do Třince, ve středu tam hráli, další zápasy následovaly… Ale nemyslím si, že bych to nezvládal. Kdyby ne, nemohl bych to hrát. Odpočinek přijde teď, ve středu i ve čtvrtek máme volno, to mi bude bohatě stačit na to, abych trochu vypnul. Fyzicky i psychicky. A v neděli jedeme dál!
Ještě pár slov k slovinskému nároďáku jako takovému – turnaj v Jesenici jste vyhráli (Litvu deklasovali 12:2, Chorvatsko porazili 7:0, Japonsko 6:2, pozn. red.), čímž jste postoupili do poslední fáze bojů o účast na olympijských hrách. Jaké z toho máte pocity?
Bylo vidět, že jsme nejlepší tým na turnaji, i když v tom posledním zápase s Japonskem to bylo trochu těžší. Je těžké se na tyhle zápasy připravit, někde vzadu v hlavě víte, že byste měli vyhrát, že musíte vyhrát, protože když ne, je konec. Jakákoliv jedna chyba je poslední chyba. Postup jsme si ale zasloužili, řekl bych. Těším se, co přijde dál.
Na konci srpna budete v závěrečné fázi kvalifikace bojovat ve skupině s domácími Nory, Dány a Koreou o jednu vstupenku na olympiádě v Pekingu. Věříte si?
Bude to o dost jiné, než co jsme hráli dosud. Hrajete tři zápasy a musíte mít v tom týdnu top formu. Když ne, je, jak jsem říkal, konec. Soupeři budou mít řadu hráčů z NHL, třeba Dánové jich měli na minulém kvalifikačním turnaji sedm. Ale můžeme překvapit.
Děkujeme za rozhovor.
