Martine, první část se vám hodně povedla, byli jste aktivní, dali jste góly. Pak ale přišla hodně studená sprcha v podobě vyrovnání Zlína. Co se stalo?
Výjimečně nám vyšel vstup do utkání, ale bohužel jsme si toho dostatečně nevážili. Klasicky – když hrajeme doma, tak inkasujeme, soupeř se dostane do hry a teprve potom začneme hrát. To je špatně. My musíme hrát od první sekundy, kdy rozhodčí vhodí buly.
Při konečném součtu střel se ukázal dost velký nepoměr střelby mezi oběma mužstvy, což jen potvrzuje slova vašich spoluhráčů – že na soupeře tlačíte, ale ten výsledek se bohužel nedostaví...
Musím říci, že dáváme góly. Téměř nikdy se nestane, že bychom odjížděli z ledu bez jediného vstřeleného gólu. My ty góly vždycky nějaké dáme, ale náš problém je ten, že i z toho mála, co vyprodukuje soupeř, stejně inkasujeme.
Ševci jsou známí tím, že hrají hodně do obrany. Jak vám vyhovuje tento styl hry?
Celkem vyhovuje. Když se hraje jeden na jednoho, tak mi to sedí. Jednoho hráče se zbavíte a už jste sám a můžete něco vytvořit. Takže za sebe říkám – ano, vyhovuje mi to.
Po minulém zápase zmiňoval Milan Mikulík to, že nájezdy proti Liberci jeli zkušení a „starší“ hráči. Trenéři ale proti Zlínu sáhli po změně a nájezdy jste jel vy a Radan Lenc. Byl to záměr nebo nový impuls?
Už jsme na ně nevyhráli poněkolikáté, takže jsme to zkrátka zkusili. Bohužel Lencik (Radan Lenc, pozn. red.) ten svůj proměnil a já ne, ale na to se mě, prosím, neptejte. Dostali jsme z nájezdů tři góly, s čímž už se nedalo nic dělat. Kdybych ho dal já, tak se ještě pokračovalo, ale nestalo se tak.
Prozradíte, kdo měl jet ten třetí nájezd?
Ten poslední měl jet Peter Trška.
Dají se srovnat prozatím oba vzájemné zápasy mezi vámi a Zlínem? Byly něčím podobné?
V podstatě byly stejné. Minule se soupeř zdál být trochu zaskočený, ale nyní trestal. Opět tam byl nespočet střel a naše velká převaha. Bohužel soupeř nám uštědřil lekci, když z minima vytěžil maximum.
Na závěr se ještě zeptám na čtvrtou lajnu, ve které hrajete spolu s Radanem Lencem a Pavlem Musilem a svou hrou doslova motáte hlavy soupeřům. Sedli jste si spolu?
Jsme všichni mladí, máme velký pohyb a říkáme si, že musíme všechno hrát u nich a co nejmíň u nás, což docela plníme a trávíme mnoho času v soupeřově útočném pásmu. Jsme aktivní, snažíme se hodně střílet, hodně bruslit a tlačit se do brány a zatím nám to vychází. Takže doufám, že nám to i vydrží.
Děkujeme za rozhovor.
