Pane Vidnere, po skončení minulé sezóny jste byl povýšen na trenéra juniorky. Co všechno k tomu vedlo?
Vyplynulo to ze situace, protože bývalý trenér juniorky Tomáš Potěšil odešel a mé jmenování bylo logickým krokem, protože působím u "A" týmu jako kondiční trenér a mám na starosti i videokoučing. Navíc tam je návaznost na ty juniory, které znám, abych je mohl případně doporučit nebo někoho stáhnout, když by bylo potřeba.
Vidím tam ještě jednu logickou návaznost. Spolu s Vámi přišli do juniorky i loňští starší dorostenci, které jste trénoval. Jak se jim nyní v juniorské kategorii daří?
Myslím si, že normálně, jestli máte na mysli Ladislava Marka, Jirku Kurku a ostatní jako Podsadu (Patrika Podsedníčka, pozn. redakce). Když budou plnit své povinnosti v týmu, můžou hrát tu extraligu bez problémů.
Myslíte jen juniorskou, nebo i seniorskou?
Samozřejmě juniorskou. Časem se mohou dostat i výš, protože už letos mělo deset lidí slíbenou letní přípravu s "A" týmem. Protože přišel František Výborný jako nový a rozkoukával se tu, tak jim sice to, co slíbilo bývalé vedení, ne že nesplnili, ale nestalo se tak úplně dle podmínek. Když se pak šlo na led, tak těch deset juniorů, kteří měli slíbenou společnou přípravu s muži, se v týmu protočilo. Myslím si, že měli možnost chytnout svou šanci za pačesy. Některým se to povedlo, například Jiří Rys je nyní ve stabilním kádru "A" týmu, střídavě tam bude chodit David Kulich, Filip Vrba, Žiga Pešut a další, třeba Koudela, Kurka nebo Marek. V "A" týmu se jeví v docela dobrým světle, takže ta šance pro ně tady je.
Ti, kteří budou v "A" stabilně, mohou stále nastupovat i za juniorku?
Samozřejmě, protože můžeme využít čtyři výjimky na ročník ´92 jako ostatní manšafty. I když se protlačí do stabilní pozice v kádru "A" týmu, není problém, aby pendlovali mezi ním a juniorkou. Pokud se někdo z nich nechytne u dospělých tady, má možnost střídavého startu v Nymburce, protože kontakt s dospělým hokejem je pro ně důležitý, i když si myslím, dle zatím odehraných zápasů juniorky, že tu druhou ligu určitě předčí. Ale je to také seniorský hokej. Tato kombinace obou možností je pro ně, myslím, ideální.
Když tedy hráči vidí možnost dostat se přes boleslavskou mládež mezi chlapy, zaznamenal jste v nich i nějaký posun v jejich přístupu, na který si trenéři v minulosti často stěžovali?
Myslím si, že jim to ještě takto nedochází. Šanci tu pochopitelně vidí už z dřívějška, např. loni a předloni díky Tomáši Hykovi a Romanu Willovi, letos už je to tak, že Rys zůstává u chlapů. Když klukům docvakne ta možnost, která tady je, je to jen na nich. Některým to dojde hned a ptají se sami, jestli můžou do áčka a co pro to udělat. Jiní se naproti tomu cítí uražení, bohužel to takhle je. V "A" týmu je velká konkurence a hráče tam nevezmou jen proto, že je boleslavský junior. Musí si místo vydobýt svými výkony. Když bude kterýkoliv hráč v extralize juniorů vidět, nevidím důvod, proč by po něm trenéři "A" nehmátli později. Nebo se o něj začne zajímat i někdo extraligový jako v případě Mozíka.
Jak je kádr juniorky na sezónu připraven?
To ukáže až sezóna. Abych pravdu řekl, docela mě "děsí" výsledky některých přípravných utkání. Avšak oproti loňsku, kdy se vyhrál snad jen jeden zápas, je zde zlepšení, hlavně na konci. V létě tu bylo asi čtyřicet hráčů na zkoušku a ze začátku nastupovali jen ti noví, což byl děs a katastrofa. Například jsme dostali osmičku od Liberce. Teď ke konci se to zlepšilo a Liberec jsme napotřetí porazit dokázali, stejně jako Pardubice a Kladno, což jsou tradiční extraligové týmy, s nimiž budeme v lize soutěžit. Pro mě je to celkem novinka takové zápasy vyhrávat. Co přinese sezóna, se uvidí.
Než odešel váš předchůdce Tomáš Potěšil, měl jsem možnost vidět dlouhý seznam hráčů, které si vyhlédnul jako potencionální posily. Jak to s nimi dopadlo?
Na tom seznamu bylo asi šedesát lidí, jenže někteří sem nechtěli z důvodu, že je oslovila Sparta, Slavia nebo jiné extraligové kluby. Další tady byli na zkoušku už vloni, ale neuspěli, takže to přišli zkusit znovu. Z těch tady zůstali pouze jeden až dva hráči, kteří zvládnou pravidelnou zápasovou zátěž, kdežto zbytek nových tu zůstal do počtu, protože potřebujeme mít více lajn, když někteří budou hrát nahoře nebo budou z jiných důvodů chybět. Přesto zaplaťpánbůh za ně, protože se tu v týmu zvýšila konkurence ve třetí a čtvrté lajně, na které je zde už deset lidí. Takže když se někdo nebude umět chovat nebo se bude flákat a nebude chodit na trénink, není problém ho vyměnit. Mezi boleslavskými kluky hrajícími v základu a nováčky je však ohromný rozdíl, co se týče přístupu k tréninkům, v chování v šatně a k individuálním tréninkům. Někteří bohužel stále ještě nechápou, co se od nich vyžaduje. My tu však nejsme od toho, abychom je vychovávali. Mají tady trénovat a když nechtějí, tak ať nechtějí. Nedávno jsem viděl vynikající status na facebooku: "Trénuj tvrdě nebo jdi domů" - "Go hard or go home". Má to mimo jiné i mladý Šimek a mám to i já na svém profilu u příspěvku Anžeho Kopitara.
Podle všeho tedy tým získal většinou posily z týmů, které nemají juniorskou extraligu. Je to tak?
Ne většinou, ale úplně u všech, protože sem extraligový hráč nepůjde. Tým tedy tvoří stávající junioři a výběr z našeho loňského staršího dorostu. Hráči přicházeli z jiných extraligových dorosteneckých mužstev, kde některé z nich jako Letňany nebo Písek nemají juniorskou extraligu. Tam je příležitost pro nás jim něco nabídnout. Avšak nemáme to tam zmapované jen my, ale třeba i Liberec a další extraligové týmy, které mají skauting podstatně rozvinutější. Všichni tedy vědí o všech a platí pravidlo "kdo dřív přijde" nebo "kdo víc slíbí" nebo "kde je perspektiva u áčka". Podle těchto kritérií si hráči dnes klub vybírají.
Přesto je tu šance prosadit se i pro ty hráče, kteří zatím přísná extraligová měřítka nesplňují...
Určitě. A myslím si, že někteří, jako třeba Březina, tu můžou v pohodě extraligu hrát. A jsou tu další jako Chvátal, Dostálek, Němec, abych na nikoho nezapomněl a neurazili se. Přišli sem, mají možnost nastoupit do extraligy juniorů a šanci ukázat, co v nich je, jako každý jiný.
Co gólmani?
Máme tu brankáře Sejpala, Baču a Pivrnce. Baču tady máme jako ročník ´94, protože musíme brát zřetel i na rozložení ročníků, aby hráli i ti mladší, nemůžeme stavět jen ty starší. To by vedlo k tomu, že by příští rok chyběl celý ročník a to by bylo špatně.
Z ročníku ´94 mi zde chybí některá jména z loňské soupisky. Co se s nimi stalo?
Přestože měli možnost tady hrát, dali někteří přednost zahraničí. Třeba Matěj Soukup se dostal na výjimku do juniorské ligy MHL do Maďarska, která se hraje v Rusku. Šimon Boček je rovněž v ruské MHL v Orenburgu, a Miroslav Pokorný odešel studovat střední školu do Ameriky. Šimek se údajně odsud vykoupil, nebo jak to dopadlo, a je papírově v Liberci. Z ročníku ´94 mi tady zbyli pouze Podsedníček, Semirád, Kurka, Marek a Bača, kteří vlastně budou tvořit základ jak pro letošek, tak pro příští rok. Loni hráli všichni dobře, letos jsou o rok starší, takže to bude zase o něčem jiném, doufám, že ještě lepší.
Narážíte na fakt, že v loňské sezóně hráli v podstatě pořád?
To by mělo být vidět. Marek a Kurka si už dokonce vyzkoušeli i "A" a dospělý hokej. Bude na nich, jak se s tím poperou a zda se uplatní. Tam jim nikdo nepomůže, nikdo nezamete cestu. Hráčům pouze můžeme pomoct tím, že je na tento přechod připravíme na trénincích.
Vraťme se ještě k otázce přístupu a disciplíny. Jakým způsobem se bude kontrolovat u juniorů například plnění studijních povinností?
Stále to dáváme dohromady, protože plno hráčů pochází třeba z Moravy nebo je zde na hostování. Většina z nich má individuální studijní plány ve své škole ve městě, odkud pochází, a někteří nastupují na střední školy i zde v Boleslavi. Pokud žádáme o status akademie, musíme mít styčného člověka, který by koordinoval spolupráci se školou, zařizoval pouštění na tréninky spolu s kontrolou studijních povinností. Ty se řeší s klubem, s rodiči a hlavně se školou. Samozřejmě už ale hráče nemůžeme vychovávat, když jim je devatenáct, dvacet let. Kluci to musí mít v tomto věku sami srovnáno v hlavě. Kdo chce, tomu to půjde bez problémů, kdo nechce a má průšvihy, ať jde domů.
Děkujeme za rozhovor.
