Andreji, toto bylo hodně jednostranné utkání...
Asi ano. Opět jsme to nezvládli, nezachytili úvod, nechali se ihned poslat do tří. Sice to i po první siréně bylo 0:0, ale potom jsme si nechali po našich chybách dát dva góly a na soupeře jsme už prostě neměli.
V předchozím utkání jste zvrátili nepříznivý vývoj a zvítězili po samostatných nájezdech, všechny trumfy měly být tedy podle všeho ve vašich rukou. Opak byl ale pravdou, že?
Po našem vítězném zápase paradoxně přichází zápas blbec. Místo abychom byli nabuzení, hrajeme hloupě a necháme soupeře vyhrát. Nevím, čím to je. Kdyby ano, vypadala by ta utkání jinak. Musíme teď jet do Chomutova a urvat to tam.
Útočné snahy týmu byly hodně bezzubé, nepodařilo se vstřelit ani jednu branku. Čím to?
Nevytvořili jsme si žádnou výraznější příležitost, ani v přesilovce, ani v oslabení, prostě nic. Byli jsme málo agresivní, nechodili před branku. Nevím, bylo to špatné. Musíme se dát do kupy a věřit, že to otočíme.
V čem je hlavní rozdíl mezi barážovými soupeři?
Hodně propadáme a děláme zbytečné fauly, to nás stojí mnoho sil. Snad každý zápas začínáme v dvojnásobném oslabení a Chomutov nastartujeme. Potom se hraje těžko.
Cíl je nyní jasný, dvakrát v řadě vyhrát. Hodně složitý úkol, že?
Ano, ale možné je všechno, klopit hlavy nemá cenu. I když je naše pozice nyní horší, ještě se o to porveme.
Sledovat, jak se vyprazdňují tribuny, to asi nebylo příliš dobré na psychiku...
Prohrávali jsme 0:3, mnoho toho na hřišti z naší strany nebylo k vidění. Nedivím se. Musíme se ponaučit z chyb a dát hlavy nahoru.
Co byste fanouškům vzkázal, aby vás jeli podpořit k dalšímu, již rozhodujícímu, utkání?
Aby stále věřili, že jim děkujeme. Uděláme vše proto, abychom sérii otočili.
Děkujeme za rozhovor!
