Matěji, první třetina byla hodně divoká, čím to?
Bylo to hodně divoké, možná až příliš. Podařil se nám vstup do utkání a nastříleli jsme nějaké góly. Určitě jsme si nemysleli, že nám soupeř vyrovná. Měli jsme mít zápas ve svých rukou, ale nebylo tomu tak. Nevím, čím to je, asi jsme trochu polevili a byl to boj až do poslední minuty. Je to pro nás námět k zamyšlení, v extralize se podobné výpadky tvrdě trestají.
Nelze nezmínit, že soupeřem byl klub, ve kterém jste delší dobu působil. Bylo pro vás toto střetnutí nějakým způsobem speciální?
Byl jsem tam opravdu dlouho, snad šest let. Počítali jsme to, když jsme do Litvínova jeli k prvnímu utkání. Tam jsem opravdu vnímal, že jsem daleko víc nabuzený, ale v úterý už to bylo zase v pohodě. Litvínov máme znovu už ve čtvrtém kole, takže mi to asi hodně rychle zevšední.
Ty pocity ale mohla umocnit vítězná branka, kterou jste vstřelil...
Byl to krásný pocit, ale přeci jenom, bylo to pouze přátelské utkání. Kdyby se to povedlo také v extralize, bylo by to určitě cennější.
Přesto, na první branku v novém působišti se snadno nezapomíná...
To máte pravdu, v kabině mi to totiž už několikrát připomněli. Asi to budu mít pořádně drahé (smích).
Jak celá situace vypadala z vašeho pohledu?
Měli jsme k dispozici vylepšenou početní výhodu, na ledě bylo více místa. Náš útočník vybojoval puk a zpoza branky na mě šla přihrávka. Já si jen rozmýšlel, jestli přihrát nebo vystřelit. Přihrávku mi bránící hráč zablokoval, tak jsem to napálil na branku a jak to dopadlo, jste viděli sami.
Bylo pro vás výhodou, že znáte litvínovské útočníky, nebo naopak soupeř těžil z toho, že má přečteného vás?
To si nedovolím říct. Řekl bych, že se to poněkud přeceňuje. Hokej je rychlá a živá hra. Vím, jak si někteří kluci rádi najíždějí, ale kdybych se na to měl spoléhat, tak přeze mě čtyřikrát z pěti pokusů útočník přejde.
Odehráli jste poslední přípravné střetnutí před domácím publikem, start extraligy se nezadržitelně blíží. Je v kabině a v samotné přípravě cítit to správné napětí?
Trenéři nám neustále blížící se start soutěže připomínají a vtloukají nám do hlavy, že nesmíme prospat začátek, abychom se nedostali do problémů. Ke každému zápasu se snažíme přistupovat, jako by už byl extraligový, byť v úterý jsme to úplně nepotvrdili. Na led chodíme už s konkrétními pokyny a více se trénují herní situace, spíš než kondice. Takže ano, cítím to všichni a připravujeme se, abychom to zvládli.
Jak se vám podařilo aklimatizovat v Mladé Boleslavi?
Myslím, že v naprosté pohodě. Není si nač stěžovat.
Děkujeme za rozhovor!
