Komentář
Barážovou situací znejistělé Kladno udělalo hned v úvodu chybu ve střídání a za hru v šesti muselo pykat odchodem na trestnou lavici. Ani Bruslaři ale nepředvedli nikterak jistý vstup do zápasu, hra v početní výhodě se jim totiž příliš nepodařila. V asi největší šanci se na kruhu objevil Klimenta, v momentě střely mu ale puk sjel z hole. Obě strany si očividně dávaly pozor na chyby, a tak bylo v prvních deseti minutách vidět skutečně jen málo šancí. Kladenskému Bílkovi sice spoluhráči dobře clonili, ten ale vůbec netrefil prostor mezi třemi tyčemi.
Postupem času se ale stojaté vody přeci jen rozčeřily. Nejprve před sebou spoustu prostoru Kaberle, trefil ale padajícího Jindru. Z okamžitého obratu hry mohl těžit Musil, ale Chábera si přihrávku na něj i následnou střelu dobře pohlídal. Aktivnější a zdravě agresivní byli nakonec ve druhé polovině první třetiny domácí a ještě navíc to dokázali potvrdit brankou. Kuchler totiž vyhrál vhazování v útočném pásmu a puk poslal za sebe na Marka Černoška, který využil zákrytu ostatními hráči a se štěstím trefil správné místo. Bruslaři se po zbytek periody jen marně pokoušeli o vyrovnání. Ve skutečnosti se jen těžko propracovávali do větších střeleckých příležitostí.
Druhou třetinu zahájili Boleslavští oslabením, paradoxně si ale právě v něm připsali mnohem víc šancí než za klasického počtu hráčů na ledě. Kličkovaná Kubicy ale na soupeře neplatila a Bruslaři se brzy museli ohánět na vlastním brankovišti. Tam čaroval hlavně Valent, který vychytal hned několik kladenských šancí. Na té největší ale vlastně podíl až tak neměl, Kaberleho rána totiž orazítkovala tyčku.
I vyloučení Vrbaty přineslo solidní šanci Mladoboleslavských, Kladnu se totiž ve hře v početní převaze opravdu moc nedařilo. Přečíslení Broše s Klimentou ale vyznělo do prázdna, Broš totiž dlouho váhal, a jednak sám sebe dostal ze střeleckého úhlu a jednak už se k němu stačil dostat domácí obránce. V závěru druhé třetiny faulovali, za 14 sekund ale svěřenci trenérů Výborného a Jelínka nestačili nic vymyslet.
V třetí části utkání Bruslaři dohrávali ještě kus přesilovky a Kladenští navíc faulovali podruhé. 16 sekund dlouhá dvojnásobná přesilovka měla Boleslavské nakopnout, čtvrt minuty se ale ukázalo být příliš málo. A nepomohl ani další faul domácích, který ještě navíc předčasně ukončil nedovolený zákrok Jarůška. Zdálo se, že Bruslaři se z toho prostě nedokážou vymotat.
Dokud Chábera v 51. minutě nevykopl Brošovu střelu rovnou na hůl Tomáše Klimenty. Z Mladé Boleslavi jakoby rázem spadla všechna tíha světa a po zbytek třetiny působili aktivnějším a živějším dojmem týmu, který si začal věřit. Rozhodující moment mohl přijít v posledních dvou minutách, to když zkušený Kaberle krosčekem odstranil z cesty Jindru. Jenže domácí se odmítli vzdát minimálně jednoho bodu a situaci si pohlídali.
I v prodloužení byla aktivnější Mladá Boleslav a mohla tak jen litovat, že se přeci jen netrefila v závěru základní hrací doby. Rozhodnout mohli Pabiška i Ovčačík. Ani nastavený čas ale vítěze neukázal, a tak přišly na řadu samostatné nájezdy. Po prvním inkasování Valenta se boleslavští trenéři rozhodli pro výměnu brankářů a zbytek nájezdů tak odchytal Roman Will. Zvládl to bravurně – společně s Richardem Jarůškem, který v sedmé sérii rozhodl o bodu navíc pro Boleslav.
Ohlasy trenérů
Jiří Čelanský, Rytíři Kladno: Bylo to upracované a ubojované utkání z obou stran. Bylo to o pár chybách. Vedli jsme 1:0, měli jsme hlavně ve druhé třetině velký tlak, ale prostě jsme to nedokázali využít a utéct soupeři výraznějším způsobem. V nájezdech se bohužel ukázala naše slabá produktivita. Nemůžeme to zabalit, musíme to protrhnout. Nemá cenu ale cokoliv si nalhávat, teď už nám budou muset pomoct i soupeři.
Marian Jelínek, BK Mladá Boleslav: Do Kladna jsme jeli pro šanci, takže jsem rád, že jsme dva body udělali. V Chomutově nám na poslední chvíli utekly plné tři a to v sobě máme. Myslím si, že to bylo vyrovnané utkání, na obou stranách bylo poměrně dost přesilovek, na obou ale byla taky vidět nervozita. Někteří hráči hráli vyloženě zakřiknutě, ať už na naší nebo na kladenské straně. Co se týče nájezdů, tak Romana Willa jsme nasadili z prozaických důvodů: Michal chytal famózně, ale dostal hned první gól. Navíc dva měsíce nechytal a tohle už byl čtvrtý zápas v řadě, viděl jsem ho dvakrát si jít pro hroznový cukr. Vycítili jsme, že toho má plné zuby. Bylo to intuitivní, tohle logiku snad ani nemá. Co se týče rozhodujícího nájezdu Jarůška, tak tam jsme zkusili sáhnout po neznámém hráči. Richard hrál totiž EBEL ligu a domnívali jsme se, že ho Chábera nezná. Kluci na střídačce ho navíc podporovali, tvrdili, že to prostě určitě promění. Štěstí tentokrát přálo víc nám, což po tom Chomutově opravdu bereme všema deseti. Jsme šťastní, že jsme ve hře.
