Komentář
Domácí celek na soupeře hned na začátku vlétl a Švančara si musel dávat pozor na Hradcův pokus mezi betony. Ve 4. minutě šli Oceláři do čtyř a Bruslaři brzy na to trestali, když po vhazování před vlastním gólmanem se urval dopředu Jan Půček a úspěšně uplatnil svůj důraz. Přesilovou hru si zahráli i Slezané, jenže v ní se jim nedařilo. Navíc s jejím skončením jim ujel Jan Závora, jenž si právě odpykal svůj trest, až před Švančaru a překonal ho. S hosty to vypadalo v tu chvíli zle, neboť Boleslav měla územní i střeleckou převahu, ale naděje umírá poslední, jak se říká. A k tomu z pohledu hostů došlo čtyři minuty před sirénou, když se Ocelářům povedl únik, na jehož konci Jonáš Jobánek dopravil puk do sítě, i s pomocí odrazu od brusle domácího hráče. To znamenalo snížení na 2:1 a za tohoto stavu se odcházelo do kabin.
Třinec očividně zabral a dal to najevo hned na startu druhého dějství, když se v přesilovce brzy trefil Michal Ramik u levé tyče poté, když mu rychlonohý Matěj naservíroval puk přesně na hůl od brankové čáry z druhé strany. Vyrovnaný stav však netrval dlouho, neboť hosté šli opět do čtyř a skoro na konci přesilovky nepotrestali boleslavskou hrubici ve středním pásmu. Potom se puku ujal Karel Křepelka a na druhé straně vrátil Boleslavským vedení. A pro Oceláře mohlo být hůř, kdyby Brouček potrestal Švančarovo chybné rozehrání za vlastní bránu. Bruslaři se nadále snažili Oceláře deptat svými útoky, jenže Třinec si počkal na vhodný moment k úderu z brejku. A tři minuty před sirénou se jeden takový povedl Pavlu Matějovi, jenž si vzal puk a přes konstantní opracovávání soupeřovým obráncem ho dokázal dostat až před Stuchlíka a najít na protější tyči Jana Moškoře, jenž trefil prostor, kam se Stuchlík neměl šanci včas přesunout. Po dvou třetinách tedy panoval vyrovnaný stav 3:3.
Do posledního dějství vlétl Třinec nejlépe v celém zápasu a Oskar Haas brzy po návratu obou celků na led otočil skóre. Nyní poprvé Mladá Boleslav musela dát gól, ale vůbec to nešlo, jako by zvlhnul střelný prach, i když šancí bylo pořád hodně. Se stavem 3:4 se pořád dá hrát, ale v 51. minutě Bruslaře zlomil Richard Pětník, jenž lehce překonal v brankovišti položeného Stuchlíka. Oceloví draci se poté už mohli soustředit na bránění dvoubrankového vedení zhuštěním obranné hry a nikam se příliš nehrnuli. To Bruslaři hodlali rozčísnout v power-play, avšak nedařilo se jim Švančarovu bránu ohrozit. Na začátku 59. minuty tedy přišlo definitivní potvrzení, když Michal Ramik i přes faul domácích dopravil puk do prázdné branky, třebaže ještě před střelou už sudí pískl a uznal ho jako technický gól. Boleslav tedy rozhodující zápas prohrála a sezóna pro ni končí.
Ohlasy trenérů
Petr Haken (BK Mladá Boleslav): Byl to hodně podobný zápas jako obě zde odehraná utkání předtím (první dva zápasy série, pozn red.) Tlačili jsme se do brány a v první třetině se nám bohužel nepovedlo udržet vedení 2:0. Měli jsme přidat ještě další branku a bylo by to pro nás jednodušší. V druhé třetině a opět ve třetí třetině nás soupeř vybrejkoval rychlými protiútoky a z toho padaly podle mě zbytečné branky. Musím pogratulovat Třinci a popřát jim hodně štěstí. A chci pochválit všechny naše hráče, protože v této sérii nechali úplně všechno.
René Mucha (HC Oceláři Třinec): Utkání se pro nás zpočátku nevyvíjelo dobře, malinko jsme se nemohli dostat úplně do hry. Udělali jsme zase na začátku faul a dostali jsme z přesilovky první gól. Pak když soupeř odskočil na 2:0, nevypadalo to s námi dobře, ale nakopl nás naštěstí ten gól na 2:1. Myslím si, že od druhé třetiny jsme již byli rovnocenným soupeřem. Samozřejmě bylo štěstí na obou stranách, padaly tam nějaké tyčky a tak dál. To k tomu play-off patří a určitě to patří i celé této sérii. Ta série byla hodně vyrovnaná, byť tam byly třeba výsledky o dva o tři, nebo o sedm gólů, ale bylo to opravdu o detailech. Dnes nám vyšly brejkové situace a zakončení, a za to jsme velmi rádi. Klukům jsme moc poděkovali, že i když jsme tu sezónu nezačali dobře, tohleto všechno je už třešnička na dortu. Uvidíme, kam to dojde. Hlavně bychom chtěli poděkovat všem na zimním stadionu v Turnově, kteří nám tam vytvořili takový malinký azyl a mohli jsme tam mít nějaké rozbruslení. To samé platí i pro hotely, kde nám vyšli vstříc.